Ekologická krize související s osídlováním

            Velká německá kolonizace měla velký vliv na vzhled a ekologii krajiny: Kolonizací tak velkého rozsahu docházelo k obrovským změnám, které  měly velký dopad především na  krajinu. Krajina, pokrytá po dlouhé věky sotva proniknutelnými lesy, byla jich během několika desetiletí zbavována kácením a vypalováním ve prospěch osad a plužin. Vznikly obrovské na mnoha místech splývající holé plochy plužin, což mělo v poměrně vysoko položené krajině negativní ekologický dopad. 

Projevilo se to snížením vlhkosti ovzduší, zvýšenou větrností, zrychleným vysycháním půdy, snížením hladiny spodních vod, rychlejším táním při přechodu zimních měsíců v jarní, zvýšeným splachováním půdy dešt´ovými srážkami a táním a s tím spojeným rychlým stoupáním hladin vod ve vodotečích a rybnících, zaplavováním okolních, nízko položených terénů, zanášením koryt potoků a dna  rybníků splavenou půdou. Na ploše 45 dnešních ú. k. na Drahanské vrchovině odpovídající 39 367 ha je dnes 61,5 % lesní půdy (24 225 ha) a 38,5 % bezlesé půdy (15 142 ha). Na vrcholu kolonizace bylo vzhledem k dnešku jen 45,3 % lesů a bezlesé půdy 54,7 %. Vzhledem k ploše dnešních 45 územních katastrů je dnes lesů o 16,2 % více než při dovršení  kolonizace ve 14. století. Vezmeme-li za základ srovnání výměru lesů na vrcholu kolonizace (17 867 ha = 100 %), pak přírustek lesů do dnešní  doby činí 35,6 %. Tento posun ve prospěch lesů platí pro kolonizační oblast Drahanské vrchoviny, neplatí s výjimkou úseku Blansko – Boskovice pro pásmo svažitých okrajů Drahanské vrchoviny, které bylo ve středověku jen nepatrně osídleno kolem některých  přístupových cest. Jeho takřka souvislý lesní kryt nedoznal od předkolonizační a kolonizační doby prakticky žádných změn.