…původ kolonistů

Od druhé pol. 13 stol. se vzhled naší krajiny neobyčejně rychle měnil. Došlo k tzv. velké nebo též německé kolonizaci, kdy král a vrchnosti světské a církevní zvali do našich málo osídlených krajin cizí kolonisty, ponejvíce z Bavorska, Dolního Rakouska, Dolního Saska, ale i z dnešního Holanska a Belgie.

Pramen: Drahanskou vrchovinou E. Černý, Dáša Zouharová

…o Bystřeci

-První historická zmínka o Bystřeci je z roku 1349, tedy stejně jako u Podomí a Senetářova.

Tenkráte je Bystřec uváděna pod německým názvem Merhlinslag, což světčí o její založení

německými kolonisty. Ale záhy na to roku 1371 je ves již uváděna pod českým jménem Bytrzicz a později trvale Bystrzec, Bystřec, což by svědčilo o tom, že ves byla původně česká,

a že byla druhotně osídlena německými přistěhovalci. (Archeologický nález  staré polozemnice by tomu nasvědčoval, V Nekuda)

Před objevením Bystřece E. Černým  1959 vlastivědní badatelé uváděli místo zaniklé Bystřece  v blízkosti Rudického propadání.

                                                                   Pramen: Drahanskou vrchovinou E. Černý Dáša 

                                                                   Zouharová

…O Hamlíkovu

…Hlavní skála

Asi dva kilometry jižně od Bystřece ve svahu na levé straně. Jsou zde stopy valů snad ze

Starověku. Podle E. Černého je to výhodná poloha pro pozorování, mohla sloužit jako pozorovatelna či posvátné místo, možná obyvatelů oppida Černov, které je od tud vzdáleno východním směrem jen tři kilometry. Jsou zde přírodní útvary (skalky ve tvaru menhirů.

…Bukovina

Vesnice Bukovina byla vybudována někdy v 17. století na místě středověké osady Kohi.

Podle papežské listiny patřila tato vesnička zábrdovickému klášteru v Brně.

…Křtiny

První zmínka v papežské listině z r. 1237, kdy jsou uvedeny jako „Kirtina“ mezi 23 vesnicemi, náležejícími zábrdovickému klášteru. Ve 13. stol. Stály ve křtinách dva kostely.

Starší- menší zvaný český, vybudovaný v románském stylu a mladší německý, vybudovaný ve slohu gotickém. Patřil ženské odnoži mužského zábrd. Kláštera. Za husitských válek byl

Ženský klášter v letech 1423-1424 vypálen a jeptišky byly povražděny. Oba kostely zůstaly , ale klášter už obnoven nebyl. Během 30 leté války vojska v letech 1618 – 1648 třikrát Křtiny i s oběma kostely vyplenila. Brzy na to vybudoval mateřský zábrd. klášter na místě pustého kláštera kněžskou rezidenci a v její blízkosti kapli sv. Anny.

Protože oba křtinské kostely i s kaplí svaté Anny nestačily přílivu poutníků z  Moravy , Rakouska a Slezka, zahájil zábrd. klášter r. 1728 se stavbou velkolepého barokního chrámu.

O původních dvou kostelích už není ani stopy.

-Nedávný nález velké kostnice pod kostelem, ve které bylo nalezeno 12 lidských lebek. Ty jsou označeny výraznou černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu ve tvaru písmene T na čele. Tento objev není zatím dostatečně objasněn.

…Rudice

Rudice je ves předkolonizačního českého založení. Své jméno dostala podle bohatých ložisek železné rudy, jejíž těžba z podzemních slojí trvala od pradávných dob až do počátku 20. stol.

Dochovaly se inženýrské plány podzemních chodeb a slojí, což svědčí o odborné organizovanosti těžby a potvrzuje existenci hornického cechu vybaveného řádnými stanovami.

…Chvostoskok

Na kalužinách lesních cest můžeme vidět velké množství droboučkého černého chvostoskoka

…ZSO všeobecně

Po husitských válkách se pozůstalé vesnice postupně  počeštily.

Koncem 16. nebo začátkem 17. stol. vymřela patrně morem, většina obyvatel Ruprechtova, Senetářova a zcela Podomí (dále na mor vymřel již znovu na krátkou dobu obnovený Hamlíkov) Na místa zemřelých obyvatel povolala račická vrchnost Němce z panství

…Bílý Hora (1620)

Po bitvě na Bílé Hoře české stavy povstaly proti císaři Matyášovi. Jejich vojska byla však 8. listopadu poražena. Nastale rekatolizace a emigrace nekatolického panstva ze země.

…Stáří vesnic

Pro osídlení naší, hlubokými lesy porostlé krajiny, nemáme v 11. a 12. stol. žádné písemné zprávy. Jedině o Blansku, které však leží na okraji Drahanské vrchoviny v údolí Svitavy máme zprávu z roku 1131. Nicméně je možné , že několik vesnic na významnějších místech bylo založeno již ve dvanáctém stol. Jsou charakteristické návesním typem a nechybíme , když mezi ně budeme počítat Račice, Jedovnice, Ostrov,Šošůvku, Rudici, Studnice, Žďárná, Drahany.

…Podomí, Krásensko,

Podomí-Zváno původně Boda-první zpráva 1349,po husitských válkách přes 130let pusté.      Krásensko- tenkrát zvané Schönfeld (Krásné pole),

Senetářov

tenkráte Czynols (Krásný les), později název český(Zenotice). V dalších citacích je ves uváděna jako Senotarzow, Senechtářov, Senetářov, což podle některých je odvozeno od názvu

Sonnendorf (Sluneční ves)

Jeho původní německé obyvatelstvo se v průběhu 14. a 15. stol. počeštilo: v prvém desetiletí třicetileté války byla ves osídlena německým obyvatelstvem převážně  z Regionů Šternberska

a Starého města. V průběhu 18. století se ves znovu počeštila, nicméně přetrvává značný počet německých příjmení.                      

…Vyhasínání Němčiny

V Ruprechtově přetrvával německý jazyk déle než v Podomí. Pomalu vyhasínal, ale v 30. letech 19. stol. mluvilo v Ruprechtově Německy ještě 7 starých lidí.

…Velikonoce

…Velikonoce jako svátek jara, nového života a. pod. mají základ pohanský. Uctívala se pohanská bohyně Ištar, byla zobrazována jako žena posetá vejci, nebo zvířecími i ptačími

…Měřice

…Kojál- název (600m.n.m)

Proč se Kojál jmenuje Kojál?

Bylo to v dávných dobách, kdy lidé ve velké míře neplatili za svoje výrobky a služby penězi, ale kvetl výměnný obchod mezi sedláky na Hané a dřevorubci a vápeníky z panství pánů z Holštejna a Rájce . Celé rodiny cestovaly za tímto obchodem. Právě zde na nejvyšším místě cesty, putující odpočívali a matky kojily své děti. Proto pak kopec dostal název Kojál.

Druhá verze praví, že název je počeštěné jméno z ukrajinštiny, které znamená nevlídný kopec, kde se prohání vítr.

Obě tyto verze jsou pravděpodobné, ale kde je skutečná pravda?

…Rytířská jeskyně

V blízkosti Čertova mostu zeje v jižní stráni Suchého žlebu, ve výšce 45 m nad silnicí portálovitý vchod do Rytířské jeskyně, který svými rozměry 16 x 15 m patří kromě Pekárny k největším v Moravském krasu.K. Abdolon  zjistil v roce 1939 v této 47m dlouhé jeskyni četné stopy po paleolitickém člověku z doby magdalénienu, keramické střepy z doby neolitu a zejména z pokročilejšího údobí středověku.

…Býčí skála

V minulém století v roku 1872 způsobil obrovskou senzaci Wankelův objev v Předsíni Býčí skály. Po náhodném nálezu bronzové sošky býčka bratry Felklovými z Brna obnovil J. Wankel v místě nálezu archeologický výzkum. Po odstranění vrstvy písku ze dna Předsíně se objevila vrstva rovnoměrně rozestavěných vápencových balvanů a pod nimi vrstva dřevěného uhlí smíchaná s hlínou. K severní straně předsíně přiléhala dvě žároviště. V menším z nich nalezl zuhelnatělé obilí, dvě železné sekery a střepy velkých nádob. Ve větším o ploše asi 60 m/čtver. Nalezl zvápenatělé zvířecí kosti, bronzový plech, střepy nádob, železné součásti  vozu, železné hlavy kol obložené bronzem, pozůstatky nějakého jedince.

Na okraji žároviště byly zuhelnatělé kusy vlněné látky, stočená příze, zuhelnatělé obiloviny, bronzové náramky, spirálové kruhy, skleněné a jantarové perly, bronzové nádoby, hliněné přesleny, kruhy a pásy železa. V okolí velkého žároviště leželo 40 různě poházených, většinou ženských koster. Některým chyběla hlava, jiným ruce a nohy. Mezi nimi v hromádkách zuhelnatělého obilí bylo množství bronzových a skleněných ozdob, jantarových perel, zlatých prstenů, náramků a spon.

Naproti velkému žárovišti při jižní stěně byla země pokryta dlážděním z přitesaných desek, na němž se nahromadily lidské kosti a kostra muže s vepřem. Opodál stály džbery, kotlíky a pánve naplněné zuhelnatělým obilím, v jedné z nádob byla lidská lebka.

Mezi dlážděním a ohništěm stál malý oltář sestávající z kamenné desky, postavené na dvou deskách menších. Na desce ležely na zuhelnatělém obilí dvě useknuté ženské ruce, zdobené

bronzovými sponami a zlatými prsteny, a polovina lebky. Za dlážděním se našla hromada celých hliněných nádob, uren a jejich střepy. V nádobách byly zuhelnatělé obiloviny, proso a vikev, v jiných zuhelnatělé hmoty, patrně z krevních sraženin nebo masa. Mezi nimi ležela číše z lidské lebky naplněná spáleným prosem.

V pozadí Předsíně byla kovárna železa a bronzu, o čemž svědčila kovadlina, obrovská  kladiva, dláta, kleště, klíny, nože, struska, desky a tyče z bronzu a železa, železné lupy, licí formy, aj.

Nález představoval celkem několik tisíc předmětů z bronzu, zlata, železa, skla a jiných materiálů. Wankel vysvětlil nález jako pozůstatek pohřbu náčelníka, kterého do hrobu následovaly jeho ženy, čeleď a koně.      

…Rájecké tvrze

Původně byly v Rájci dva hrady, zpočátku asi tvrze. Jeden z nich stál na pahorku dodnes zvaném Hradisko, mezi Rájcem a Doubravicí, druhý se nacházel někde v blízkosti dnešního zámku. Oba hrady byly r.1446 zbořeny, druhý však byl brzo drnovickými majiteli obnoven, údajně v podobě gotické tvrze. Roku 1570 Bernard Drnovský vybudoval na místě tvrze  čtyřkřídlý renesanční zámek s hospodářským předzámčím, jak svědčí nápis na kamenné desce nad bývalou vstupní branou. Ten roku 1746 vyhořel a po sedmnáctileté přestávce  nový majitel panství  hrabě Antonín Salm- Reifferscheidt dal vybudovat  během let 1763 – 1769 v blízkosti vyhořelého sídla nynější zámek v pozdním italském barokním slohu.

…Neznámá ZSO u Petrovic?

Není bez zajímavosti, že ve východní, lesem kryté stráni Kněží hory jsou v blízkosti vrcholové plošiny patrny stopy po kdysi zaniklé vesnici nebo spíše po vojenském táboření, snad z dob husitských válek., s obdélníkovou navršeninou, patrně dávného hromadného hrobu.

…Obnovení ZSO Holštejn

Roku 1717 postavila rájecká vrchnost v místech zaniklého městečka panský dvůr, kolem kterého počaly vznikat domky nových obyvatel. Nově vznikající ve měla r. 1791 celkem 13 domovních čísel a byla součástí územního katastru Lipovce. V témž roce byl panský dvůr rozparcelován a víska obdržela statut samostatné obce. Mnoho domků včetně dvora bylo vybudováno z kamení rozpadajícího se hradu.

… Typy ZSO a jejich plužin

Dlouhá lesní lánová ves – zakládány v rovinatém území 

                                       - zpravidla dvouřadá s usedlostmi daleko od sebe rozmístěnými

-         pásová záhumenicová plužina, těsně napojená na usedlosti, 

                                             symetricky rozložená podél dlouhé osy vesnice    

Krátká lesní lánová ves -  zakládána ve vyšších polohách, na horských úbočích

-         většinou dvouřadá ves, vyjímečně jednořadé s menšími 

                                             vzdálenostmi usedlostí mezi sebou s pásovou nebo klínovou

                                             záhumenicovou plužinou, s jejím těsným napojením na usedlosti

                                              víceméně symetricky rozloženou podél dlouhé osy vesnice

-         Mnohdy byla k tomuto plužinovému celku napojena tzv. přídatná

      plužina, která nebyla zpravidla v kontaktu se vsí a většinou      

      porušovala symetričnost plužinového celku

…Plužiny

1. na Drahanské vrchovině, v místech s malou vertikální členitostí převládá typ záhumenicové  

    plužiny

2. K záhumenicové plužině se velmi často druží přídatná část plužiny. Ta může být těsně     

     napojena na záhumenicové jádro (plužina kompaktní), nebo může být od jádra geograficky  

     oddělena (plužina rozptýlená).

3. Parcely u záhumenicových plužin jsou značně široké a dlouhé. Středověký zemědělec 

    vlastnil v tomto případě pravděpodobně jen jednu parcelu.

4. Tendence zachovat záhumenicovou skladbu plužiny, případně s přídatnými částmi, je velmi  

     silná a projevuje se víceméně i v terénech s výraznější vertikální členitostí.

5. V terénech s velmi výraznou vertikální členitostí je záhumenicový systém ( a jeho varianty)  

     nahrazen plužinou dělených úseků. S růstem vertikální členitosti roste i počet dělených  

     úseků.

6.  Parcely v dělených úsecích jsou zpravidla velmi úzké a krátké. Dlouhé jsou vyjímkou.   

     Plužina dělených úseků v bohatě vertikálně členěném terénu má ponejvíce charakter   

     plužiny rozptýlené.

7. Typ plužiny je nezávislý na tom, patřila- li plužina městečku nebo vesnici. Rozhodující 

     úlohu hrál faktor geografický. 

8. U úsekových plužin je v některých případech zřejmé, že na uskupení úseků a na jejich  

     rozdělení v jednotlivé parcely měli vliv i faktory vlastnické. Není vyloučeno, že při tom  

     sehrála roli i bonita půdy.

…Pojmy k plužinám

Mezní pásy – Mezní pásy jsou relikty mezí zaniklých polních parcel a dělíme je na 

                       schodkovité, valovité a terasovité. Tvoří boční hranici mezi dvěma sousedními 

                       parcelami, případně mezi jejich čely, souvratěmi.

Druhy podob mezních pásů:

1. Mezní pásy v podobě místy sesbíraných hromádek kamení.

V rámci vyčištění pole středověký zemědělec sesbíral z pole kamení a ukládal na hromádky povětšinou na souvratích parcel, v průběhu mezních pásů. Kde bylo kamení hodně , pak i uprostřed parcel. Je zajímavé, že půdorys hromad uvnitř parcel je zpravidla elipsovitě protáhlý , ve směru dlouhé osy parcely- --oráč se zřejmě snadněji s potahem a pluhem vyhýbal úzké delší překážce než překážce do kulata či široka rozložené.

2. Mezní pás v podobě půdního zlomu

Vyskytuje se v místech menších svahů , běží- li přibližně po vrstevnici. Jeví se jako náhlý, ostřejší či pozvolnější půdní zlom. Jde patrně o původní schodkovitý mezní pás, který byl vodními srážkami snížen, v příčném průřezu protažen a oploštěn.

3. Výraznost mezních pásů na okraji vyvýšenin

Mezní pásy probíhající napříč vyvýšeninou jsou nejčastěji dobře zřetelné jen na okrajích, zatím co v místech největšího terénního vyklenutí jsou nízké nebo se docela vytrácejí. Stejně tomu tak může být, probíhají-li mezní pásy ve směru dlouhé osy vyvýšeniny.

4. Vyznačení okraje plužiny na potoční terase

S mezním pásem má mnoho společného okraj plužiny, probíhá-li po okraji potoční terasy nebo údolního svahu. Byl –li okraj potoční terasy příliš zaoblený , pak středověký zemědělec místo zaoblení zvýšil uměle navrstveným a ostřeji okraj plužiny  lemujícím náspem. Tyto náspy jsou i dnes na mnoha místech dobře patrny. Měli zřejmě dvojí úkol: Jednak přesněji vymezovaly hranici okraje plužiny nebo její trati, jednak chránily před splachování půdy parcely v době srážek a tání.

…z ekonomické stránky k zanikání vesnic v Evropě – německá literatura

Podle ekonoma W. Abela

… v pojetí Abelově bylo bezprostřední příčinou krize příliš velký vzrůst  obyvatelstva

v 11. 14. stol. Tento neobyčejně velký vzrůst obyvatelstva se projevil téměř ve všech zemích Evropy v rozvoji měst a zbožní výrobě  i v rozšiřování obdělávané půdy. S tím souvisí obrovský ruch  a zabírání nové půdy pro obdělávání. – tzv. vnitřní kolonizace ve Francii, Anglii, Německu a v dalších zemích, jakož i expanze německých rolníků na východ. Avšak, jak tvrdí Abel, po zabrání půdy dobré a střední bonity  se začalo sahat po půdě stále horší, která nedávala očekávané výnosy. Přes používání technických zlepšení nová pole dávala každým rokem horší výnosy a v letech neúrody se situace stávala kritickou. Vyhladovělé a zbídačené obyvatelstvo bylo zvlášť náchylné nákaze. Epidemie a všeobecný pokles přírustků (zvláště úmrtnost dětí) měly vliv na další prohloubení demografické krize.

Ekonomickým důsledkem této krize – podle mínění Abelova  - byl pokles počtu konzumentů a zároveň pokles počtu zemědělských dělníků, což vyvolalo nízkou cenovou úroveň zemědělských plodin na straně jedné a vysokou úroveň platů na straně druhé. Abel neomezuje tuto ekonomickou depresi jen na vztahy vesnické , ale všímá si i poměrů ve městech, kde si řemeslná výroba i přes jistý pokles udržela ceny poměrně na vyšší úrovni než ceny zemědělských plodin. Důsledkem tohoto vývoje vztahů byla ohromná krize rolnictva projevující se tím, že hospodářství byla opuštěna, zvláště ta, jež byla na horších půdách. Rolníci se stěhovali do měst nebo hledali lepší podmínky na vesnicích v nichž byla lepší hospodářství po majitelích vymřelých v době epidemie. Část zrujnovaných rolníků se změnila v tuláky, kterými se rojila Evropa ve 14. a 15. století.

Podle H. Mortensen

Polemizuje s názory Abelovými a poukazuje na zavedení trojpolního hospodaření, které nebral Abel v úvahu. Koncentrace sídel (tzv. Ballung) byla způsobena podle jeho názoru  právě zavedením trojpolního hospodaření aniž přitom došlo k vylidnění. Bere- li se zřetel na trojpolní hospodaření  jako příčinu koncentrace , resp. Také jako příčinu zanikání osad, vysvětlilo by se také podle Mortensenova názoru, proč mnohé kraje přes prokazatelné vylidnění nevykazují žádnou ztrátu osad. To proto, že v těchto krajích nebylo trojpolní hospodaření…

 ..k datům a příčinám  zániku ZSO v Anglii

M. Beresford

…největší procento zaniklých osad v Anglii připadá na sklon  století 15. a počátek stol. 16.

Hlavní příčinou vzniku pustin bylo vyhánění poddaného lidu z půdy, které tu mělo masový charakter. Pustiny se pak často přeměňovaly na pastviny.

…Zatím co v našich zemích jen stěží zjišťujeme přesná data zániku vesnic, mohou angličtí badatelé z daňových záznamů zjistit v mnoha případech přesný letopočet zániku vesnice.

Např: u vesnice Lidcot, kde byla tvrz a 15 nájemců, je v roku 1517 zápis, že byla totaliter devastata. Nebo zaniklá ves Wretchwickle byla vylidněna v březnu 1489, když z pěti domů bylo vyhnáno 18 osob a pole bylo ohrazena.

..k datům a příčinám zániku ve Francii

R. Grand

14. – 15. stol.

Po sérii několika menších krizí se dostavila krize úplná a trvala přes jedno století. Příčinu

..k datům a příčinám zániku vPolsku

Fr. Bujak

Na začátku století věnoval v Polsku pozornost ZSO Fr. Bujak

…důsledek husitských válek v ZSO Melice na Vyškovsku

Melice (Vyškov) ? – 1439

                                            Stávaly pod stejnojmeným hradem, jehož zřícenina se zachovala 

                                             asi 1,5 kilometru severovýchodně od Pustiměře. První zpráva o 

                                             Melicích je z r. 1362. Roku 1437 se jmenuje biskupským manem 

                                             Vznata z Melic, který kromě jiného zboží spravoval také zahrady 

                                             pod Melicemi. Urbář z roku 1465 uvádí, že pod hradem Melicemi

                                             bývalo 8 zahradníků, robotujících k hradu a 1 dvůr o 2 lánech.

                                             Při dobývání hradu husity se obyvatelé vesnice pod hradem 

                                              Rozprchli, a jak nás zmíněný urbář informuje, pouze jediný se 

                                              Vrátil, kdežto o ostatních se praví, že se živí rybářstvím t. j při 

                                               stavbě rybníků.

                                               Pramen CDM IX, 290. Lechner I, str. 33 č. 93, 42 č. 60, 122, 

                                                             123 .

                                                Lit: Hosák 293, 44. Týž, Zaniklé osady na Vyškovsku, str. 3-4.                                           

                                                Č. rpk. str. 54 – 55.

…příčina zániku osady Mstěnice (Hrotovice) zánik  1466 – 1490

………Ves zanikla při tažení uherského krále Matyáše Korvína na Třebíč r. 1468. V roku 1960  byl na této lokalitě zahájen archeologický výzkum.

…příčina zániku osady Rakous ( Prostějov) zánik  1487 – 1491

Rakousy – Rakousky ( Prostějov) 1487 – 1491

                                                  Bývaly mezi Prostějovem  a Bedihoštěm blízko strážního 

                                                  Domku na trati Prostějov – Bedihošť. Ves s vladyckým 

                                                  statkem  se připomíná roku 1356 Dědina měla potom                           

                                                  rozmanité držitele, až r. 1406 daroval Petr z Plumlova dvůr 

                                                  v Rakousách klášteru prostějovskému Dobu a příčinu zániku 

                                                  vsi Rakousek osvětluje purkrechtní kniha města Prostějova.

                                                   V údobí let 1487 až 1491 byly 28 sedlákům vypláceny peníze    

                                                   za odňaté pozemky Heraltem z Kunštátu, aby si mohl na nich

                                                   zřídit rybníky. Poddaní byli převedeni do Prostějova a na jiná 

                                                   místa. Roku 1489 se již hovoří  o rybníku Rakousém.

                                                      Prameny: ZDO I, 443, 681. VI, 317. AČ VI, str. 502. XVI, 

                                                                  138 č. 83, 337 č. 404, 495 č. 644. Purkrechtní kniha     

                                                                  města Prostějova, fól. 181 – 184. (Citováno podle 

                                                                   Janouška, Prostějovský okres, str. 149.)

                                                       Lit. Hosák 522, 48. VM, Prostějovský okres, str. 147 – 149.   

                                                       Dostál, ČSPS 1953, str. 61. Č. rkp. str.145. VSSM, str. 16 

….Zajímavost: Nedakonice

–        V období husitského revolučního hnutí byly moravským Táborem. Po rozejití tábora zůstaly Nedakonice po řadu let pusté. ( Srov.  V. Fialová, Časopis Mor. Musea 1952, str. 346 až 359.)

Pramen: ______//--------

…Důvody zániků  ZSO

 A – Zásahem vrchnosti

        Feudálové ve snaze zvýšit feudální rentu , rušili vesnice, když stály v jejích snahách 

         v cestě.

1. Zakládání rybníků ( spíše konec 15 a zač. 16. stol.)
2. Zabrání pozemků -Vesnice změněna na panský dvůr (spíše koncem 16. a zač. 17. stol.)

B –  Zbíhání poddaných

1. Způsobený velkým tlakem vrchnosti

–renty

      –Opouštění ,kdy rolníci vyrábějící pro trh se dostali dostali do styku s městem

            –kvůli odúmrtnímu právu. Nebylo dědičné právo, takže po úmrtí přešel pozemek  

              vrchnosti

2.   Za událostí válečných