Dvorce

curia Dworzecz (1437), ves pustá Dvorce (1490), ve dvorcích
(1538), ves pustou Dvorce (1576)

Lokalizace E. Černým:

Ačkoli o této vsi máme všechny informační prameny, nebyla její lokalizace známa. Pomístní jméno a stará a novější kartografická označení se vztahují k rozsáhlé polní a lesní trati na jz. aj. od Kotvrdovic.

Poměrně přesnější lokalizaci poskytuje latinský zápis z r. 1437, podle kterého ves leží v blízkosti pustého rybníka u Jedovnic (ZDB XII, 301). Tento rybník dnes neexistuje, je však zakreslen ještě na indikační skice a v popisu prvního vojenského mapování z r. 1763 je uveden pod názvem „Jakub“. Dodnes se z něj zachovala větší část hráze. Z Kotvrdovic probíhá zaniklým rybništěm směrem do Jedovnic polní cesta, zvaná lidově rovněž Jakub. Podél cesty se táhne zpočátku mělký, později však hlubší úval, na jehož okrajích se dle Černého ves rozkládala, o kterém mají svěčit nálezy keramiky, které učinil v roce 1962. Jeho místo leželo 1,3 km sv. od středu Jedovnic a 1 km jjv. od Kotvrdovic. Leží na rozmezí katastru kotvrdovského a jedovnického.

Lokalizace J. Plchem

Lokalizace Dvorců se také zabýval J. Plch působící v Jedovnickém regionu, a protože lokalizace Dvorců není stejně jako Rohrbach jednoznačně určena ani E. Černým, zabývá se znovu tímto problémem, a proto předkládám jeho článek, který vyšel v jedovnickém Zpravodaji.

       Dvorce  zdá se, že po objevení Harbechu J. Plchem z Jedovnic zůstávají Dvorce poslední nelokalizovanou středověkou vesnicí v okolí Jedovnic. Nejprve písemné prameny dle dr. Černého: první záznam je až z roku 1437 - zápis o novém dvoru zvaném Dvorec (Dworzecz) poblíž pustého jedovnického rybníka (ten Černý ztotožňuje s rybníkem Jakubem nad Jedovnicemi). Dále uvádí rok 1464, kdy se vyděluje Kotvrdovicko a kdy Smilek z Loděnice k získaným Kotvrdovicím a Senetářovu přikupuje od Voka V. z Holštejna pusté Budkovany s rybníky Budkovanem a Olšovcem, pustou ves Dvorce a pustou polovinu Podomí. V jiném pramenu z r. 1464 se nachází zmínka o „dvoru zvaném Dvořec v pusté vsi Budkovany“. V roce 1490 se opět zmiňuje ves pustá Dvorce, r. 1538 místní název „ve dvorcích“, r. 1576 ves pustá Dvorce.

       Mezi stopy lze zařadit fakt, že pole na obou stranách žlebu (1), jímž vede polní cesta z Habeše k družstvu v Kotvrdovicích, se jmenují Dvorce. Možná jde o dvoreckou plužinu.

       Neznáme velikost ani přesnou lokalizaci této vsi. Zatím se předpokládá, že se onen „nový dvůr Dvorec“ rozrostl v malou osadu (podobně vznikly dnešní vsi Nové Dvory, Dva Dvory apod.). Dr. Černý vesnici předvídá ve zmíněném žlebu (1) nad Habešem či po jeho straně, na katastru Kotvrdovic. Pro to jsou logické důvody - blízkost potoka, název polí Dvorce, prodej vsi r. 1464 ke Kotvrdovicím by také směřoval pátrání do dnešního kotvrdovického katastru. Ale s určitostí ji tam nesituuje ani on.

       Lze uvést i pochybnosti o správnosti této hypotézy: 1. příklad Tipečku i Harbechu ukazuje, že dnešní pojmenování nemusí souhlasit s místem osady, 2. hranice katastrů nemusí kopírovat stav 15. století (opět viz Harbech, osada „podél vilémovských hranic ležící“ - a kde jsou hranice dnes?), 3. není jisté, že „nový dvůr zvaný Dvorec“ je opravdu zárodkem vsi Dvorce, 4. nevím, zda „pustý jedovnický rybník“ ztotožnil dr. Černý s Jakubem na základě písemného pramene či jen na základě předpokladu, že „Dvorec“ je zárodkem „Dvorců“ a ty že ležely v místech dnešní polní tratě „Dvorce“. Jde-li jen o předpoklad, lze ho zpochybnit - pustým jedovnickým rybníkem mohl být v r. 1437 míněn i Budkovan a tedy oním „novým dvorem“ z r. 1437 by mohl být r. 1464 zmiňovaný dvůr v pustých Budkovanech.

       Lze předpokládat, že osada Dvorce opravdu vznikla kolem dvora či dvorů, že byla nevelká, že (viz předchozí příspěvky) zanikla někdy mezi r. 1420-64, že ji lze hledat v prostoru ohraničeném Olšovcem a Budkovanem na straně jedné a Kotvrdovicemi na straně druhé.

       Prošel jsem pole na okrajích žlebu (1) z Habeše na Kotvrdovice - beze stopy. Zkusil jsem i okolí slepého žlíbku (2) s potůčkem začínajícího mezi Podhájím a Habešem - na poli je tu nadprůměrná koncentrace střepů od 13. po 19. století, místy jsou shluky několika střepů vedle sebe, nedaleko jsem našel další úlomky v okolí žlebu (3) táhnoucího se od „Hobza placu“ na Kotvrdovice, dr. Doležel ale souvislost nálezů s Dvorci odmítá.

       Pan J. Šíbl mi zakreslil do mapy místo svých polí v místě zvaném Dvorce, kde kdysi vyorával velké ploché kameny, což na sousedních polích nebylo - že by základové kameny usedlostí? Vypravil jsem se do těch míst - nad žlebem (1) - ale po keramice ani stopy. Sešel jsem na pole ve žlebu - ojedinělé středověké střepy. Zase nic.

       Pan Kousalík mi vyprávěl, že kdysi - snad v 50. letech - narazili družstevníci ve žlebu (1) při stavbě drátěného plotu v zemi na kamenné zdi - nález nehlásili a rychle zaházeli. Toto místo je hned pod objekty kotvrdovického družstva. Potok tu je, pole po obou stranách se jmenují Dvorce, leží na katastru Kotvrdovic - je to ono? Na polích od Větřáku po Kotvrdovice jsem už prošel kilometry (a přede mnou dr. Černý), další mne asi čekají. Vesnice může ležet i v lese mezi Budkovanem a Kotvrdovicemi (a to by byl problém ji „uvidět“), může ležet přímo ve žlebu (1) - tentýž problém, nelze ji vyloučit ani na polích vlevo od silnice z Jedovnic do Kotvrdovic. Možná plocha je příliš velká a vesnice zřejmě příliš malá.

       A nečekaná možnost - dr. Černý mi řekl, že podle místních pověstí existovaly v údolí mezi Budkovanem a Račicemi i vesnice Kamenná a Rakovany  (v listinách nedoložené). Že našel v lese nevelkou plužinu, jejíž polní záhony směřují ze senetářovské strany do údolí mezi Budkovanem a Bystřecem - takže tam by mohla být skryta neznámá, zřejmě malá vesnice, kterou neúspěšně hledal. Kdyby to byly Dvorce - proč by se Dvorce jmenovala pole u Kotvrdovic? Spíše další kolonizační provizorium? Zbývá jen ho najít. Mimochodem - dr. Černý mne upozornil, že u dříve zmiňované Salmovské myslivny u Budkovanu vystopoval na pravém břehu potoka Podomky dlouhý náhon - snad tam kdysi stál mlýn.

       Závěr - Dvorce zatím unikají. Doufám  však, že i tady platí „Hledejte a naleznete.“