Západní polovina Podomí

Obr. Zaniklá západní polovina Podomí

Pro existenci zaniklé poloviny Podomí nesvědčily žádné informační prameny, kromě zápisu v Půhonných knihách z r. 1475 (PO V/1, 20) a několik zápisů v ZDB (ZDB XV, 54 XVI, 31, 158), z nichž si badatelé neučinili závěr. Existence dnešního Podomí se jim totiž jevila jako pokračování obou polovin Podomí, ačkoliv ve skutečnosti jde jen o permanenci východní poloviny osady. Podle  citovaného zápisu v PO odkoupil r. 1464 Smilek z Loděnice od posledního Voka z Holštejna pustou západní polovinu Podomí (PB IV/1, 71-73), která nadále zůstala v držení vladyckých rodů kotvrdovských a nakonec s celým územím kotvrdovského  vladyctví (Kotvrdovice, Senetářov, pustá polovina Podomí, pusté Dvorce a pusté Budkovany) byla r. 1576 (ZDB XXX, 45) připojena k panství rájeckému, v jehož hranicích zůstala až do roku 1945. Východní znovu osazená polovina Podomí přešla r. 1576 (ZDB XXX, 38) do držení velkostatku račického, v jehož rámci sertrvala do r. 1945.  O existenci a lokalizaci zaniklé poloviny Podomí nás kromě výše uvedených pramenů informovaly jednak rozsáhlé plužinové trati v lesích z. od Podomí, jednak četné nálezy keramiky a stavebního kamení na západní straně podomského potoka Podomky.

V roce 1970 byla louka ležící za potokem na z. od dnešního Podomí zorána, a podle koncentrace archeologických nálezů se dalo usuzovat i na počet zaniklých usedlostí. Zaniklá polovina Podomí leží v územním katastru Senetářova včetně k ní příslušející zaniklé plužiny.