O osadě máme archivní zprávy z r. 1378 (ZDO III, 408), z 1391 (ZDO VI, 136) a z 1418 (ZDO IX, 171). Osada je zpravidla uváděna společně s Valkounovem a s Němčicemi. Pro lokalizace je dále významné, že u Němčic je lesní trat´ „Přivyšina“, která je dodnes zaznamenávána na mapách 1:10 000. Místo, kde osada Přivyšina stávala, nebylo však známo. O existenci vsi se dochovala pověst. Černý osadu objevil 15.7.1973, 1 den po objevu nedalekého Holíkova, při cíleném výzkumu trati Přivyšina. Stopy po ZO jsou situovány podél lesní cesty, při potůčku, který tam vytéká z roubené studánky. Zachovaly se stopy po 14 staveních. Ves i se zaniklou plužinou je součástí územního katastru Němčic.

      Přivyšina  ve výši 630 - 638 m n. m. První zmínka o Přivyšině je z r. 1378, kdy Ješek z Doubravice prodal Oldřichovi z Boskovic hrad a městečko Doubracici, Němčičky, Valčinov a Přibyšín (281). Roku 1391 koupil Ješek Puška z Kunštátu Doubravici s tvrzí a kostelním podacím, Němčice s kostelním podacím, Přibyšín a Valkounov (282). To vše bylo intabulováno r. 1418 Heraltovi ze Sovince (283). Roku 1528 byly intabulovány Janovi ze Ptení a r. 1529 Bohušovi z Drnovic na Rájci: hrad pustý, tvrz a městečko Doubravice s kotelním podacím, Němčice s kostelním podacím, Kuničky a pustý Valkunov (284). Je příznačné, že již není uvedena Přivyšina, ačkoliv leží v trojúhelníku vsí Valkounov - Němčice - Kuničky. Musela být patrně už velmi dlouhou dobu pustá.

      Přivyšina leží v lesnatém svahu klesajícím na Z. do údolí Svitavy (obr. 42). V jeho středu je zřídlo potůčku upravené v kamennou roubenou, dnes již zanesenou studnu. Dlouhá osa vsi směřuje od S. k J. a na rozdíl od jiných ZO je postavena kolmo na směr odtékajícího potůčku. V níže položené řadě se nachází 5 typických vyvýšenin, mezi nimiž je zmíněná studna. V horní řadě je vyvýšenin 8 a jsou hustěji vedle sebe natěsnány. Mezi oběma řadami vede dnes upravená lesní cesta. Délka vsi je 190 m, vzdálenost obou řad domů od sebe
 25 - 45 m. Ve vyvýšeninách nalézáme pod vrstvou lesního humusu množství stavebního kamení, drť do červena vypálené vymazávky a četné keramické střepy, které lze zařadit do XIV. - počátku XV. století.

      Plužina je na vertikálně členitějším svažitém terénu rozdělena do 6 menších tratí - úseků, v nichž parcely směřují ve 4 případech ve směru spádnice, ve 2 případech ve směru vrstevnice (obr. 32). Vzhledem k rozeklanosti terénu jsou většinou mezi tratěmi značné prolukové mezery, které mohly sloužit za pastviny. Půda je místy kamenitá, méně kvalitní. Směrem Z. je plužina Přivyšiny ve volném kontaktu s plužinou zaniklého Valkounova, směrem V. v těsném kontaktu s plužinou ZO v trati Svinovy. Celková plocha plužiny včetně předpokládaných prolukových pastvin je 170 ha. Na jednu z předpokládaných 13 usedlostí by v průměru připadlo 13 ha.

      Přivyšina zanikla patrně na počátku dlouhého údobí mezi léty 1391 a 1528. Příčinou zániku byly  pravděpodobně pohromy v době husitské.

Hlavní strana    Zaniklé středověké osady   Pověsti  Autorova prezentace
   Kontakt  Odkazy